Naše tvorba na zadané slovo

25. ledna 2001 jsme hráli hru

Napiš básničku na zadané slovo.

 

Paprsek

Procházkovi

 

Na Paprsek vede cesta,

že ji vyjde jeden ze sta.

Tak když slyším Paprsek,

beru pytel pemprsek.

Když bych sebou totiž sek,

byl by ze mne zákrsek.

Na Paprsek vede kopec,

že ho zmákne jenom borec.

 

 

Václav Plha – Mlha

Dominik

 

Všichni vědí co to je,

jenom blázen se raduje.

Když spadne na svah tak,

že není vidět na ratrak.

 

My borci Paprsku znalí,

kterým se slivovice malí

a zrak tím kalí,

mlhu rádi máme,

z okna chaty se na ni díváme.

 

Kdo chce přes mlhu slunce viděti,

musí se na vrch Smrk vydati.

Tam hltem slivovice oslaví

dobití vrchu běžkaři,

mlho na nás si nepřijdeš,

stejně boj s námi prohraješ.

 

Děkuji vám za tu chvilku,

kdy jste poslouchali veršů trylku.

 

Chata

Sekaninovi

 

Ta naše chatička, jak ji mám rád.

Na chatu vždy znova, vracím se rád.

Za tou chatou je hustý les,

přes léto rostou tam borůvky a vřes.

  

Náš Ben

Slivoníci (bez Mirka), Laďa Hošek

 

Hledej Bene stopu,

nech tu moji botu.

Uteč radši do lesa,

tam je třeba klobása.

Až Ben na stopu narazí,

běžkaře tam porazí.

Dnes je hodně sněhu,

Bene dej se do běhu.

Ben už cítí stopu,

protože tam v iglu kopu!

 

Lyže

Řehoři mladší

 

Koupil jsem si z pryže

dvoje nové lyže.

Byl jsem s nima lyžovat,

byl to pěkný držkopád.

 

Lyže jsem si zlomil

a hubu si rozbil.

Když jsem lyže schovával,

pěkně jsem si nadával.

Příště zkusím běžky

nebo půjdu pěšky.

 

Vlek

Hurníkovi

 

jedu, jedu na vleku,

přejela jsem veverku.

Byla malá zrzavá,

jak tam hezky běhala.

Už tam hezky neběhá,

vlek ji přejel, chuděra.

Teď už na vlek nepojedu,

ať veverku nepřejedu.

 

 

Franek

Mirka a Lenička Franková, Alča Hoškovic

 

Žil, byl jeden Franek,

byl to pěkný Janek.

A ten Franek spal a spal

a vůbec se nestaral,

co dělají kamarádi,

kteří ho mají tak rádi.

 

A tak Franek spal a spal,

jen na karban se probral

a nás všechny pěkně sral.

Mlha

Dominikovi

 

Sedí mlha v údolí

nikdo se ji nebojí.

Mlho, mlho pojď sem k nám

já ti za to něco dám.

 

Mlha to je bílá kaše,

bílá jako mléko naše.

Od vrátek až po vrcholek,

je ji tady plný dvorek.

 

V mlze plynou zvuky rychle,

až se z toho boří krychle.

Až se mlha rozplyne,

čas nám rychle uplyne.

 

Boby

Heinrichovi

 

Když máš v zimě boby,

kup si k tomu soby.

Kakaové boby sežerou ti sobi

a pak tvoje boby

táhnou do hospody.

 

Když červené boby

stojí u hospody

uvnitř čtyři parožáci

dávají si slivovici

po té těžké práci.

 

Sníh

Béďa, Majchut

 

Ráno od Franků byl slyšet smích,

prý přes noc roztál všechen sníh.

Že lze vyčíst z moudrých knih,

vstávat lze až na oběd, když není sníh.

Jó kdyby napadl další sníh,

v šest bych bal už na lyžích.

Ale že je špatný sníh,

tak nelze být na lyžích.

 

Svah

Řehoři

 

Když jsem viděla poprvé ten svah,

dostala jsem velký strach.

Křičeli na mě vrahu!

Když jsem se valila ze svahu.

Nechci ten svah vidět více,

dám si radši slivovice.

Nejsem přece cvok,

k Frankovi do lůžka udělá skok!

 

Lyžařský vlek

Hurníkovi

 

U Paprsku na stráni

běží výcvik lyžování.

Výcvik vede Jiří Řehoř,

přezdívaný Kočolom Boroš.

 

První co těm žákům řek,

pozor máme nový vlek.

Dejte pozor na lano,

jinak máme dohráno.

 

Poprvé se Honza lekl,

že se celou dobu vlekl.

Podruhé se Honza lek

a opět se sněhem vlek.